„Díky naší spolupráci s muzejními, církevními a dalšími veřejnými i soukromými institucemi je výstava skutečně průřezová. Návštěvník se tak může setkat nejen s historií a památkami šlechtických rodin z přístupných hradozámeckých sbírek, ale i s rody, jejichž sídla se již dávno stala majetkem jiných vlastníků nebo nebyla nikdy zpřístupněna. Veřejnosti rovněž můžeme připomenout i některé slavné rody, po nichž se dochovaly jen ojedinělé památky portrétního umění, a také představit mnohé pozoruhodné artefakty doby renesance,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Portrét šlechtice rodu Collato, foto: Národní památkový ústav

Výstava, kterou bude možné ve Šternberském paláci v Praze zhlédnout od letošního 13. října až do 4. března 2018, přináší výběr z dochovaných renesančních portrétů z 16. a počátku 17. století ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Představí vzácné portréty pánů z Hradce, Rožmberků, Smiřických, Šliků, Redernů, Lobkowiczů, Žerotínů, Dietrichsteinů a dalších rodin, i několika rodů, které přenesly své starobylé portrétní galerie z ciziny do naší země v pozdějších staletích. Zastoupena budou díla anonymní i díla slavných autorů, Jakoba Seiseneggera, Paola Veronese, Hanse von Aachen či Anthoniho Bayse. Nebude chybět nejstarší portrét legendární Perchty z Rožmberka, vytvořený na přání vzdálených potomků jejího rodu, portrét mladého Petra Voka z Rožmberka či portrét Jáchyma Ondřeje Šlika, popraveného roku 1621 na Staroměstském náměstí.

„Památky portrétního umění patří mezi nejstarší a nejdéle uchovávané autentické součásti sbírek a mobiliářů českých a moravských hradů a zámků. Tyto doklady o podobách předků, členů panovnických a aristokratických rodů i slavných osobností byly dědictvím, jež po generace dekorovalo vybrané části rodových sídel. Portrétní galerie jsou dnes jedním z nejvýznamnějších míst, kde se lze setkat s památkami na osobnosti rodů dávno vymřelých, které svého času tvořily historii země,“ připomíná hlavní kurátorka výstavy Eva Lukášová z Národního památkového ústavu.

Perchta z Rožmberka, foto: Národní památkový ústav

Medailonky věnované mnohým slavným rodům pak návštěvníkům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance a jejich životní příběhy. Šlechtické rody připomenou rovněž heraldické a genealogické památky, archiválie i předměty uměleckého řemesla vztahující se k jednotlivým rodům i předměty, jež bývaly na renesančních portrétech zobrazovány jako doklady statusu a zámožnosti portrétovaného. Součástí výstavy proto budou i unikátně dochované renesanční textilie a příklady šperků. Například unikátní národní kulturní památka – stříbrná šlikovská mincovní kazeta s vzácnými šlikovskými ražbami mincí z Jáchymova, renesanční náhrdelník ze Svatovítského pokladu či exempláře vonného šperku – pomandru – luxusního doplňku oděvů dam doby renesance. Z archívních památek budou vystaveny proslulé šlikovské listiny vydané za císaře Zikmunda Lucemburského pro Kašpara Šlika, pokutní registra Petra Voka či takzvaná Zlatá kniha černokostelecká s popisem zámku Smiřických. Originály těchto vzácných dokumentů však mohou být vystaveny pouhý měsíc. Na přelomu ledna a února pak budou poprvé v historii vystaveny originály slavných dopisů Perchty z Rožmberka.

Expozici také doplní vybrané ukázky hudby autorů 16. a 17. století a multisenzuální prezentace s názvem Jak voněl pomandr s ukázkami vonných složek, vkládaných do renesančního šperku. Součástí výstavy bude edukační program připravený pro jednotlivce i školní skupiny, lektorské prohlídky a semináře. Katalog vydaný v české verzi s anglickým resumé bude sloužit návštěvníkům jako doplňující průvodce výstavou.

Akce Roku renesanční šlechty probíhají po celý rok 2017 na téměř třiceti hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu i na některých dalších místech. S významnými osobnostmi z řad renesanční aristokracie, renesanční zámeckou architekturou, skvostnými interiéry i desítkami příběhů se návštěvníci setkávají v Bučovicích, Březnici, ve Velkých Losinách, v Uherčicích, na hradě Pernštejně, v Rožmberku, Českém Krumlově, Třeboni, Červené Lhotě, Jindřichově Hradci, Kratochvíli, Vimperku, Telči, Červeném Poříčí, Horšovském Týně, Náchodě, Opočně, Litomyšli, Slatiňanech, na Frýdlantu, Grabštejně a v Benešově nad Ploučnicí.

Veškeré informace o akcích spojených s Rokem renesanční šlechty včetně kalendáře naleznou návštěvníci na webových stránkách Národního památkového ústavu.