Harald Salfellner - Španělská chřipka
27. února 2018 - zdroj tisková zpráva
Zcela nové počty obětí španělské chřipky v českých zemích
Při prezentaci nové knihy v prostorách nakladatelství Vitalis představil Harald Salfellner, v Praze žijící lékař a historik medicíny, poprvé veřejně výsledky svého výzkumu k problematice španělské chřipky v českých zemích. Podle Salfellnera patřilo teritorium pozdější České republiky ke spíše silněji postiženým evropským oblastem.
Dosud kolující počty obětí vyžadují podle Salfellnera určitou korekci. Po vyhodnocení demografických statistik a reprezentativních sond z úmrtních matrik předpokládá autor, že excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918-1920 dosáhla 44.000 až 75.000 civilistů jen na území českých zemí. To jsou významně vyšší čísla, než se dosud předpokládalo. Do dnešního dne se vycházelo z 30.000 obětí pandemie chřipky, přičemž původ a definice tohoto čísla není jasná. Salfellner zdůrazňuje, že je kromě událostí v Americe, nutné probádat i české dějiny chřipky. Tyto zůstaly v dosavadních publikacích prakticky bez povšimnutí.
Harald Salfellner - Španělská chřipka
V jeho nejnovější knize „Španělská chřipka - Příběh pandemie z roku 1918“ je řeč o dosud neznámých českých reáliích: smrti malíře Jana Autengrubera, roli pražských patologů Antona Ghona a Jaroslava Hlavy, poměrech na Olšanských hřbitovech a také o boji s rakouskými úřady o poslední zásoby aspirinu.
Na otázku jednoho z novinářů, zda by se taková pandemie mohla opakovat, odpověděl Salfellner: „Medicína udělala velké pokroky, přesto nelze novou pandemii s počty obětí jako tenkrát zcela vyloučit. Dnes nežije na světě 1,8 miliardy lidí, nýbrž téměř 8 miliard. Pandemický virus by se v důsledku letecké dopravy rozšířil po celé zeměkouli během několika dní. Jedinou nadějí je univerzální očkovací látka proti chřipce, která však zatím není v dohlednu. Badatelé v oblasti medicíny proto stále intenzivně pracují na objasnění záhadných událostí let 1918-1920.“